pondělí 6. června 2016

Vzácný Monsaraz

Vzácný Monsaraz


Jsou místa, která ve vás zanechají stopu. Stopu tak hlubokou, že na ně nikdy nemůžete zapomenout. V Portugalsku mám takových míst hned několik. Míst, kam se vždy rád vracím, ale s četností svých návštěv nesmím příliš plýtvat. Každá návštěva pro mě musí být vždy něčím výjimečným, stejně tak, jak jsou tato místa výjimečná pro mě.


Jednu z takových hlubokých stop ve mně zanechává městečko MONSARAZ (Monsaráž). Opevněné sídlo, které se tyčící vysoko na kopci nad jinak jen mírně zvlněnou krajinou provincie ALENTEJO, asi hodinu cesty autem z Lisabonu. Nad krajinou dobrého červeného vína, korkových dubů, horkých letních měsíců. 

Už i na jaře je proto nejlepší se vydat na návštěvu co nejdříve ráno. V takové ráno, kdy slunce teprve začíná pálit a v úzkých uličkách, které lemují bíle natřené domky, je prázdno, ticho a klid. Jen pár staříků postává před kavárničkou na kostelním náměstí, a pak už jen vy. Procházíte se třeba k hradu situovanému na nejvyšším bodu městečka, až do momentálně opuštěné býčí arény vměstnané na hradní nádvoří. Anebo se jen tak potulujete po obvodu, kolem zachovalých hradeb. Uzounké dlážděné uličky neumožňují průjezd ani parkování aut a proto si zde lze lehce můžete připadat jako v kulisách nějakého středověkého filmu.






A pokud se vám tento anachronismus okouká, stačí vyjít na prostranství před hlavní bránu, anebo se vyšplhat na nějaký hradní ochoz a rozhlédnout se. Budete mít celé Alentejo jako na dlani: vinice, rozlehlou a členitou vodní nádrž BARRAGEM DE ALQUEVA, která je už na hranicích se Španělskem, korkové duby, zeleně kvetoucí (jaro) a žluté schnoucí (léto) louky. 




Rád se sem vracím. Rád, ale opatrně. Nechci se předávkovat a chci si pro sebe uchovat tuto jedinečnost a výjimečnost. 

Žádné komentáře:

Okomentovat